Jantarová stezka v silničním muzeu.
Výstava s názvem „Jantarová stezka“, která je ke zhlédnutí v Muzeu silnic ve Vikýřovicích od 19. března do 1. června, představuje výsledky mapování moravské části prastaré obchodní cesty z doby Keltů, která spojovala vyspělé Středomoří se stanicemi na březích Baltského moře. Jantarová stezka je tentokrát představena jinak, především jako objektem zájmu výzkumníků, badatelů a také archeologů. Vysvětluje metody mapování reliktů starých cest s popisem konkrétních úseků dochovaných reliktů cest v okolí oppida Starého Hradiska, kde se v době Keltů nacházelo významné obchodní, výrobní i správní centrum pro oblast celé Moravy. Odtud pochází velké množství nálezů jantarové suroviny baltského původu, kterou zde Keltové zpracovávali v takovém rozsahu, že její zbytky byly na místě nacházeny v hojném počtu ještě v novověku. Obrazová část představuje mapy Moravy s částečným přesahem do sousedních regionů, na těchto mapách jsou kromě páteřní trasy procházející oppidem Staré Hradisko, vyobrazeny i paralelní cesty, u kterých se rovněž předpokládá dálkový charakter severojižního průběhu.
Trojrozměrné exponáty se věnují významným archeologickým nálezům při Jantarové stezce (nálezy byly získány v rámci projektu „Moravské křižovatky“ jehož výstupem je i tato výstava). Předmětem výstavy nejsou, bohužel, jantarové spěrky či jiné výrobky z jantarové suroviny, jelikož v rámci řešení tohoto projektu nebyly nalezeny. Vystaveny jsou především archeologické nálezy z prostoru starých cest, jako jsou např. podkovy, ostruhy, militárie, mincovní depoty a další. Tyto artefakty byly zjištěny převážně mimo páteřní trasu Jantarové stezky, avšak stále na důležitých cestách, u kterých se také předpokládá dálkový charakter severojižního průběhu. Projekt „Moravské křižovatky“ realizovaný v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI-II) byl vyhlášen a finančně podpořen Ministerstvem kultury ČR. Jedná se o společný projekt Centra dopravního výzkumu (hlavní koordinátor projektu), Archeologického centra Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci, řešený skupinou odborníků z oborů informatiky, geoinformatiky, geografie, geologie, archeologie a historie.
